studie a projekt / 2021-2023

Historie

Renesanční zámek v Raduni, který byl po roce 1550 vybudován na místě původní tvrze, a několikrát opakovaně přestavován. Poslední zásadní přestavby byly provedeny v letech 1822-1825, dle plánů přestavby zámku od Antona Englische z roku 1816, kdy byly vystavěny úřednický dům s kočárovnou a konírnami, oranžérie a lednice. Podní lesopark byl přetvořen na přírodní krajinářský park dle anglicé inspirace. Do rodu Jana Josefa hrabět Larische a Anny Marie Tekly Monnich se následně přiženil Gebhard Bernhard Blucher von Wahlstatt, který zadal roku 1838 úpravy zámku staviteli Franzi Bielovi. Výsledkem návrhu bylo zbourání nefunkčního pivovaru, výstavba ovčínaa a po poožáru v roce 1841 byla přestavěna také sýpka. Ke konci 19.století dále probíhaly interiérové i exteriérové přestavby zámku.

Po sérii nešťastných událostí koncem 2.Světové války byl zámek včetně areálu znárodněn a v jeho držení se vystřídala řada institucí, V červenci 19748 byl zámek po restauraci interiérů otevřen veřejnosti a od roku 2002 je spravován Národním památkovým ústavem.

Po majetkových manipulacích 2.poloviny 20.století již neproběhlo zcelení všech budov areálu pod jeden správcující subjekt. Správní budova s byty byla postupně prodána do soukromého vlastnictví. Stejně tak i ovčín byl prodán do soukromého vlastnictví za účelem jeho úprav a zajištění nového účelu užívání objektu.

Objekt ovčína byl vystavěn v roce 1841. Stal se tak součástí – dalším prvkem v celku – komplexu raduňského zámku s kompozicí přilehlých správních a zemědlských budov, zasazených v parku, přecházejícím do volné přírody. Zvolený návrh a způsob výstavby objektu v duchu empírového slohu svědčí až o výsadním postavení zemědělské stavby. Dá se tak říci, že je důkazem společenského i ekonomického významu chovu ovcí v areálu raduňského zámku. Původní trasa od zámku dokonce vedla přímo z předprostoru zámku na osu západního průčelí ovčína. Objemná stavba s výrazně empírovou fasádou do dnešních dní však přežila se značnými šrámy.

Popis stávajícího stavu

Objekt je znám jako původní zemědělský objekt, ovčín. Byl součástí celku, čítající raduňský zámek a přilehlé budovy. V krajině je proto usazen jako budova, završující celou kompozici. Dnes je již notnou řádku let nevyužíván a v posledních letech se měnili jeho majitelé za účelem objekt oživit, dát mu novou náplň a smysluplně zastavit jeho dosavadní chátrání, spějící k jeho záhubě.

Původní konstrukce obvodu objektu jsou ze zdiva z ostře pálených cihel, tloušťka zdí je cca 0,75-1 m. Základové konstrukce jsou z kameniva, lepeného jílem. Okolí základu je dusáno jílem, patrně jiného původu než lokálního. Podlaha ovčína je tvořena dusanou hlínou a podlahovými cihlami. Vnitřní nosná konstrukce v objektu je tvořena jako kombinovaný skelet vevnitř se stěnovým systémem po obvodu objektu, přičemž zákaldní konstrukce lze definovat jako podélný třítrakt, ve středové části objektu protnutý příčným jednotraktem.

Dle originální dokumentace k objektu se jednalo půdovně o podélný třítrakt s klenutými stropy, tento stav však již dnes znám není, stropní konstrukce jsou provedeny novější.

Základové konstrukce se jeví být po průzkumech a odkopech jako soudržné a funkčně komplexní, nicméně lokálně dochází ke zvodňování a vymývání jílu z okolí základů. To je způsobeno v zásadě dvěma faktory – špatným stavem odvodnění a odvedení svodů ze střešní plochy a vyspádováním okolního terénu mnohdy k domu, tedy nikoliv od objektu.

Architektonické řešení

Cílem architektonického řešení je respektovat původní objekt, jeho charakteristické a charismatické původní rysy, zejména tektoniku a zároveň jej usadit v období plánování jeho přestavby, v roce 2022. Je víc než jasné, že objekt nebude moci sloužit k účelu svého původního užívání. Novým účelem užívání se má proto stát objekt občanské vybavenosti, konkrétně dům s pečovatelskou službou a další jeho společenské a kulturní funkce.

Návrh proto z pohledu od areálu zámku zcela respektuje původní členění a řád fasády, pouze okna jsou vzhledem k novému účelu užívání stažena od parapetu a k podlaze 1.NP a umožňují fyzický kontakt z interiéru do exteriéru. Základní tvar střešního pláště zůstává zachován. Valbová střecha dle původního sklonu s kolmo protínající sedlovou střechou bude zachována. V jejím drobnopise budou vybrány průhledy do obytných místností ve 2.NP v podobě balkónů. Ty však z pozice chodce v pohledu ze západní strany nejsou patrné a jedná se v porovnání se střešními okny, které již byly v závazném stanovisku orgánem památkové ochrany schváleny, o zcela kultivovaný zásah, nijak negativně neovlivňující charakter, původní architekturu a celkové hodnoty původní stavby, které je třeba zachovávat.

Ze strany východní, podél příjezdu, je navržena taktéž rekonstrukce původních hodnot objektu a obdobně jako směrem na západ, také na východ jsou okenní otvory prodlouženy směrem k podlaze. Zároveň však je východní fasáda obohacena o soudobou přístavbu, která celkovou hmotu doplňuje. Přístavba je naržena polotransparentní a umožňuje tak skrz sebe průhled na původní fasádu. Zároveň zajistí přiměřený nástup v rámci hlavního vstupu do objektu, který je navržen právě ve východním průčelí objektu. Třetí podlaží je ustupující.

Zahrada, svažující se od objektu západním směrem, je pojata v minimalistickém stylu anglického typu. Privátní terasy jsou lemovány nízce střiženým plotem z ptačího zobu. Doplněny mobilní zelení – oleandry. Ze severní a z jižní strany objektu je pohled od zámku orámován kompozicí dvou jasanů. Plocha je ohraničená suchou zídkou, která terén přirozeně láme výškovými úrovněmi a není tak třeba dalšího oplocení. Zpevněné plochy teras jsou navrženy z velkoformátového pískovce, kladeného do vodě propustné skladby.

Součástí koncepce zahrady a zároveň reminiscencí původního účelu stavby jsou výtvarně ztvárněné ovce, umístěné v meandrujícím terénu západně od objektu, které mají za cíl navést mlatovou a kamennou pěšinou až k dětskému hřišti, umístěnému v terénu na jih od objkektu. V terénu mají také být, optice kolemjdoucího od zámku, nepatrné či minimálně patrné opěrné zídky s posezením a dalšími relaxačními a pobytovými prvky, určenými k užití obyvateli objektu.

Středová část budovy je věnována její společenské funkci a službám, které má objekt poskytovat. Taktéž vertikálním komunikacím. Konkrétně se v 1.NP jedná o vstupní prostory s galerií a kavárnou, s kontaktem západním směrem na terasu a s výhledem směrem k sýpce a zámku o do vzdálené krajiny ve směru na Opavu, přes Nízký Jeseník až na horizont Hrubého Jeseníku. Ve druhém nadzemním podlaží je na východě umístěna malá kaple, směrem na západ jsou s výhledem do převýšeného prostoru kavárny místnosti fyzioterapie, psychoterapie, i malé fitness centrum s možností wellness. Třetí nadzemní podlaží může být rozšířením funkcí 2.NP, ale je možno zde umístit také dílny či výtvarné ateliéry. Prostor kavárny je v blízkosti štítové zdi převýšen a místnosti nad kavárnou jsou svým prosklením do prostoru kavárny orientovány. Taktéž místnost kaple je ve své středové části při východním štítu převýšena.Jižní a severní hlavní křídla objektu jsou věnována čistě bydlení. Bydlení je koncipováno jako bydlení pro samostatné osoby, páry či rodiny, vyžadující nějakou, větší či menší míru asistence. Bytové jednotky v dispozici 1+KK, 1+1, 2+KK a 3+KK jsou navrženy velmi nadstandartně, jedná se o bezbariérová řešení všech místností včetně individuálního sociálního zázemí. Bytové jednotky, orientované na západ, mají v 1.NP možnost výstupu na privátní terasu, směrem na východ mají orientovány zimní zahrady. Ve 2.NP jsou bytové jednotky s balkóny a směrem na východ s výrazným prosklením francouzskými okny. Byty ve 3.NP objektu mají vlastní terasy / zimní zahrady, orientované východním směrem. Byty v 2.NP a 3.NP jsou přístupny chodbou z centrální části. Severní křídlo má v 1.NP separátní možnost vlastního vstupu.

Předmětný objekt je ojedinělým příkladem hospodářské stavby, vystavěn v empírovém slohu. Zděná přízemní stavba byla postavena v roce 1841 dle projektu opavského stavebního mistra a malíře Franze Biely. V padesátých letech 20.století začal být objekt využíván zemědělským družstvem, čímž byla zahájena jeho postupná degradace. Z interiéru objektu nebylo zachováno nic. Původní klenuté stropy třítraktu byly odstraněny a nahrazeny plochou konstrukcí stropu z ocelových válcovaných profilů a keramických tvarovek Hurdis, vše zalito ŽB deskou. Stávající stropní konstrukce je ve dvou výškách provedena natolik nepatřičně, že zasahuje do nadokenních půlkruhových původních světlíků. Okna jsou přeformátována a klenby mnohde zazděny a přeformátováním oken zcela popřeny.Konstrukce krovu byla v 50. letech taktéž upravena a byly vytvořeny nepůvodní světlíky. Při sanačních pracech na střešní konstrukci a plášti v letech 2008-2010 nebyly již vikýře obnoveny a konstrukce krovu byla realizována v původních sklonech střech, nicméně bez dalších ambicí na zachování autentičnosti.

Dispoziční řešení

Co se týče omítek, bude proveden stratigrafický průzkum a na základě jeho výsledků bude vybrána konkrétní barevnost omítky, bude upřesněna v dokumentaci pro územní rozhodnutí, která bude předmětem dalšího stupně vyjadřování (závazné stanovisko). Omítka bude hladká, jemné zrnitosti, na vápenné bázi, tedy odpovídající struktuře omítek empírového slohu 1.poloviny 19. století. Fasáda objektu bude až po atikovou římsu a včetně tympanonu provedena jako maximálně se podobající fasádě původní, přičemž na západním a vizuálně exponovaném průčelí ze strany od zámku budou okenní otvory staženy až do úrovně podlahy 1.NP, díky čemuž bude zajištěn bezbariérový výstup z bytových jednotek v 1.NP objektu. Ve východní fasádě bude pro hlavní vstup do objektu využito jedno z oken v jeho středové části, okna v podélných křídlech budou taktéž stažena až do úrovně podlahy 1.NP. Fasáda nebude v úrovni 1.NP prolomena novými otvory.

Představba, umístěná ve východní straně objektu, nijak nenarušuje výraz původní stavby a naopak s plným respektem se do jejího fasádního členění prokreslují formou svislých rámů rastry okenních otvorů, viditelných v průhledu za prosklenou fasádou.

Výplně původních otvorů nebyly zachovány, proto mají být navržené výplně otvorů provedeny ze dřeva či hliníku, hluboce zapouštěny do ostění, natřeny na světle šedou barvu (RAL7044 - "Seidengrau") a mají být členěny na menší díly. Předpokládá se použití subtilnější okenní konstrukce, v níž bude zaskleno izolační trojsklo. Okna budou otevírána na štulp. Výplně otvorů v nově vzniklé části budou provedeny soudobým způsobem, z hliníkových profilů ve stejné barevnosti, jako oplechování - RAL 7009, oplechování je z Titanzinku předzvětralého břidlicově šedého, odpovídající odstínu RAL 7009.

Původní empírové mříže budou repasovány a zachovány, bude proveden krycí nátěr v kovářské barvě. V případě, že budou v zazděných nadsvětlících stávajících oken nalezeny další konstrukce mříží, budou rovněž ty repasovány, patřičně ošetřeny a zachovány. V místech, kde nalezeny nebudou, nebudou doplňovány.

Střešní konstrukce bude respektovat tvar původní střechy. Aby bylo možno zajistit prosvětlení ve 2.NP objektu, bude střešní plášť přerušen, čímž vzniknou lodžie. Tyto však nebuou z pohledu chodce, přicházejícího z areálu zámku na první pohled nikterak patrné. Vzhledem k tomu, že v závazném stanovisku byly pro objekt povolena střešní okna, jeví se autorovi varianta podélného lokálního prolomení střešního pláště jako mnohem sofistikovanější, méně nápadná a tím i kvalitnější řešení, a to po všech stránkách. Tím více, že budou představova velmi příjemný technický detail, kdy svislá část nad okny do lodžie bude ze stejného oplechování jako oplechování celého objektu, což vytváří klam pokračujícího šikmého střešního pláště. Jako zvolená krytina pro celý objekt je skládaný krytina z břidlice (formát 30/30cm - 40/40cm). Zvolené materiálové řešení je nad vísost vhodné pro realizace v historickém prostředí a na kulturních památkách, zároveň však umožní vhodné materiálové aplikace taktéž na přístavbě objektu z jeho východní strany.Z pohledu zvolené formy zásahu přístavby do střešního pláště byl zvolen takový postup, který ponechává konce dlouhých křídel objektu s valbovou střechou tak, aby vynikla a aby nebyl základní krystalický obrys objektu v pohledu od zámku vizuálně narušován.

Stropní konstrukce v interiéru objektu budou odstraněny. Nově vystavené konstrukce budou v takové úrovni, která umožní prosvětlování místnosti v 1.NP objektů i původními půlkruhovými nadsvětlíky původních oken.

Lze shrnout, že cílem popisovaného záměru je maximálně citlivá a pokorná rekonstrukce všech hodnotných částí objektu se zachovanými fragmenty a zároveň vytvoření otisku doby přestavby soudobým přístupem k architektuře a designu. Výsledkem má být stavba na kvalitativní, estetické, ekonomické i ekologické úrovni odpovídající roku 2022, umožňující významné prodloužení životnosti objektu a smysluplnosti jeho nového způsobu využívání.